Ing. Petr Franěk

Položili jsme dotaz na Krajský úřad Středočeského kraje. Otázkou bylo jak může občan řešit trvalou nečinnost obecního úřadu v případě, že dochází k takovému znečištění některých pozemků, že jejich majitelé porušují platné zákony v této oblasti. Součástí otázky bylo i to, jak může občan uplatnit nárok na odškodné, pokud musí trvale žít v zanedbané oblasti. Dostali jsme hodnotnou odpověď od Ing. Petra Fraňka – vedoucího oddělení přestupků Krajského úřadu Středočeského kraje.

k Vašemu dotazu týkajícímu se povinnosti fyzických osob, právnických osob či podnikajících fyzických osob udržovat čistotu a pořádek na svém nebo užívaném pozemku Vám sděluji, že Krajský úřad Středočeského kraje je orgánem instančně nadřízeným vůči orgánům obcí projednávajícím přestupky a tzv. jiné správní delikty spáchané porušením povinnosti udržovat čistotu a pořádek na svém nebo užívaném pozemku, tzn., že krajský úřad rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím orgánu obcí o přestupcích podle § 47b odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a o odvoláních proti rozhodnutím o jiných správních deliktech podle § 58 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o obcích“).

Pro úplnost dodávám, že fyzická osoba se v případě, pokud „neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce“ dopouští přestupku dle § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, za který lze uložit sankci pokuty do výše 10.000 Kč. V případě však, že podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba „neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce“, dopouští se tzv. jiného správního deliktu, za který může být podle § 58 odst. 2 zákona o obcích uložena obcí pokuta do výše 100.000 Kč.

Řízení o přestupcích se řídí úpravou dle přestupkového zákona a subsidiárně se při tomto procesu použijí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zatímco na řízení o tzv. jiných správních deliktech se zákon o přestupcích vůbec nepoužije. Specifikem správních deliktů dle § 58 zákona o obcích je dále skutečnost, že tyto jsou projednávány v samostatné působnosti obcí (nechci zde však zacházet do dalších dílčích procesních podrobností, předpokládám, že tyto Vás až tak moc nezajímají).

Důležité je, že podnět k projednání přestupku či jiného správního deliktu může u orgánů obce podat v podstatě kterákoliv soukromá osoba, stejně tak jej může podat např. Policie ČR, obecní policie, nebo se příslušný správní orgán může věcí zabývat na základě poznatku z vlastní činnosti. Podle ustanovení § 67 odst. 4 zákona o přestupcích požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních; resp. podle § 42 správního řádu, je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Z uvedeného vyplývá, že pokud máte pocit, že stav některého pozemku či některých pozemků nacházejících se v obci (pozemek, kam lze např. dohlédnout z veřejného prostranství obce) naplňuje podezření ze spáchání předmětného přestupku či jiného správního deliktu, máte možnost podat podnět, ve kterém bude nutno co nejpřesněji specifikovat (označit), o jaký pozemek se jedná (kde se pozemek nachází), a příslušný orgán obce by měl poté vyhodnotit, zda jsou naplněny důvody pro zahájení řízení o přestupku či o jiném správním deliktu.

Pokud jde o prosazení koncepčního (systematického) monitoringu vzhledu obce, tedy vytvoření jakéhosi systému kontroly vzhledu obce např. s cílem preventivního působení, aby byl udržován vzhled obce na potřebné úrovni, zde nejde o nástroj, který by byla obec povinna přijmout v rámci výkonu přenesené působnosti. Jako občan obce máte možnost se s návrhem či podnětem k prosazení koncepčního monitoringu obrátit např. na radu obce či zastupitelstvo obce ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o obcích, dle kterého občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo mj.:

– požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

– podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

Pokud jde o dotazy, jakou náhradu může občan požadovat za to, že ho obec trvale nechá žít slušně řečeno na smetišti, a jakým způsobem může o takovou náhradu požádat, zde se již v podstatě jedná o otázku občanskoprávní, k jejímuž řešení je příslušný soud, a proto doporučuji se obrátit v této věci např. na advokátní kancelář či na některou z občanských poraden. V případě, pokud by např. obec byla nečinná při vyřizování podnětů k projednání přestupků či jiných správních deliktů, připadala by v úvahu též možnost podat u soudu žalobu na náhradu nemajetkové újmy způsobené touto nečinností. V takovém případě by však bylo vhodné vyčerpat v konkrétní věci nejprve prostředek ve formě podnětu k učinění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.

Pouze pro úplnost si dovoluji dodat, že v případě pojmů „neudržování čistoty a pořádku na pozemku“ a s tím spojeného „narušení vzhledu obce“, se jedná o právně neurčité pojmy, kdy pro naplnění znaků přestupku či jiného správního deliktu musí být tyto pojmy vždy naplněny současně. V praxi bude existovat jistě celá řada „hraničních“ případů, kdy bude problematické jednoznačně konstatovat a bez pochybností odůvodnit současné naplnění těchto znaků. Krajský úřad již v rámci své metodiky v minulosti sdělil obcím, např. při konzultačním dni pořádaném dne 15.6.2015, že „narušení vzhledu obce“ bude posuzováno zejména jako vnější vzhled a úprava pozemku (odpadky, jiná nečistota, vzhled a úprava porostů), jak pozemek působí ve vztahu k okolním pozemkům. V případě, že správní orgán přistoupí k uložení sankce za tento přestupek či jiný správní delikt, musí ve vztahu ke konkrétnímu případu vždy vymezit, v čem spočívá „neudržování čistoty a pořádku“ a v čem „narušení vzhledu obce“. Ze soudní judikatury k tomuto tématu lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu č.j. 9 As 23/2010 – 75 ze dne 30.9.2010 a č.j.: 4 As 12/2007-85 ze dne 30.11.2007 (rozsudky lze dohledat na www.nssoud.cz).

S pozdravem

Popis: C:\Users\franek\AppData\Roaming\Microsoft\Signatures\email2.jpg

Ing. Petr Franěk
vedoucí oddělení přestupků
odbor správních agend a krajský živnostenský úřad